Jana ukazuje, co všechno je možné. Další učni na tom pak navazují.
Unternehmen
Když Jana zahájila své učňovské vzdělání v oboru kovovýroby ve firmě Gföllner, položila si zásadní otázku: Zvládnu to – fyzicky i odborně? Odpověď si vypracovala krok za krokem. Díky rostoucím zkušenostem, velké motivaci a týmu, který v ni od samého začátku věřil.
Okamžik, kdy si Jana uvědomila, že dokáže nejen držet krok, ale že může být opravdu dobrá, přišel už po prvním ročníku odborné školy. Její vedoucí týmu pochválil její svařovací práce – a od té chvíle věděla: To je moje řemeslo. To, co následovalo, nebyla jen chvilková záležitost: Tři roky po sobě byla Jana nejlepší ve třídě na odborné škole.
„Je to možné a já to chci,“ říká Jana. Úspěchy pro ni nebyly žádným dodatečným tlakem, ale motivací. Zejména v náročných fázích jí pomáhala týmová spolupráce, praktické zkušenosti a možnost pracovat stále více samostatně.
Dnes se Jana dívá dopředu: chce se co nejvíce dále vzdělávat, bez zastavení. Dalším krokem je mistrovská zkouška. Její cíl je jasný – zůstat v řemeslné profesi a být vzorem pro ostatní, stejně jako pro ni byl vzorem její tým.
Co je z jejího pohledu pro to rozhodující? Motivace, vlastní iniciativa a ochota samostatně uvažovat.
Čtyři hlasy z každodenního života v učňovském vzdělávání
Jana není jediným příkladem. I čtyři současní učni ukazují, jak odpovědnost, praxe a spolupráce utvářejí každodenní život v učňovském vzdělávání ve společnosti Gföllner.
Julian Kaufmann, 1. ročník oboru elektrotechnika, si jako jeden ze svých prvních projektů sestavil vlastní LED nápis. To, co zpočátku představovalo výzvu, se rychle proměnilo v první pocit úspěchu. Zvláště oceňuje, že mu již v prvním roce učňovské přípravy svěřují odpovědnost. Pro dobrý start jsou pro něj důležité zájem, ochota učit se a klást otázky.
Leonie Großfurtnerová, 1. ročník oboru kovovýroba, začala pracovat na střešních a podlahových rámech. Zvláště na ni zapůsobilo, jak rychle se z jednotlivých pracovních kroků stává hotový díl. Její počáteční obavy, že jako mladá žena v prvním ročníku učňovského studia nebude brána vážně, se nepotvrdily. Rozhodující pro ni jsou důvěra a trpělivost.
Marie Mairhuber, 4. ročník elektrotechniky, získala své první praktické zkušenosti při zapojování žárovek a elektrických komponentů. Dnes samostatně pracuje na projektech pro rakouskou armádu a mezinárodní zákazníky. Zvláště důležité jsou pro ni schopnost řešit problémy, vlastní iniciativa a precizní řemeslná práce.
Paul Reim, 3. ročník oboru automobilová technika, již brzy dokázal během dvou dnů vyrobit rám kontejneru – což byl pro něj zásadní první úspěch. Obzvláště si cení pestré práce v různých odděleních a důvěry zkušených odborníků. Jeho rada: zachovat trpělivost a nevzdávat se.
Ať už v prvním nebo čtvrtém ročníku učňovského studia, v oboru kovovýroby, elektrotechniky nebo automobilové techniky: V #teamgfoellner začíná odborné vzdělávání důvěrou. Učni krok za krokem přebírají odpovědnost, rozvíjejí samostatnost a učí se využívat výzvy jako součást svého odborného rozvoje.
Tak vzniká kompetence, na které staví příští generace odborných pracovníků.
Share article
Zůstaňte informováni: Přihlaste se k odběru newsletteru Gföllner zde!